logo
photo

Zastávka Nižbor.

 

Před pár lety chátrající dřevěný železniční sklad - "magacín" - z roku 1876. Tomáš Hanák se jej rozhodl zachránit a proměnit – ač sám abstinující alkoholik – v nádražní hospodu. Po moři administrativních bitev, s pomocí architektů studia Break Point, vznikl objekt, nabízející celkem sedm možností posezení, na nákladových rampách, dlážděných či dřevěných, na perónu před jedním ze tří starých vagonů, v lokále, který je připomínkou nejen rakousko-uherských železnic, ale i vagonových kupé, která mnozí z nás ještě pamatují.

Odevšad je možné obdivovat panorama protějšího nižborského zámku, anebo ostře sledovat motoráky od Berouna či Rakovníka. Hanák společně s nižborským řemeslníkem Janem Janovským dbali na to, aby maximum původního bylo zachováno, materiály hledali na šrotištích či zdevastovaných drážních objektech. Pokud jste dva či tři, můžete přespat ve služební části "rybáku", zrestaurovaného vagonu ČSD z r. 1948, ve zbylé části vagonu je salonek pro cca 20 osob (vše viz fotogalerie). Ve výčepním stole, jaký jste zřejmě ještě neviděli, se chladí sortiment Bernardů, k mání jsou domácí limonády. Kuchyně nabízí nejen nádražní klasiku (v nových kabátech), ale i "nepolotovarová" jídla, vč. bezmasých, moučníky jakbysmet. Pokud je síla a chuť, lze v lokále - po zavírací hodině - promítat filmy ve špičkové kvalitě. "Novinkou" je opodál stojící dřevěný sklad z r. 1899, zachráněný před demolicí ve stanici Vráž u Berouna; po rozebrání, ošetření, přesunu o 12km a znovupostavení je dalším nenápadným skvostem Zastávky Nižbor.

Oceněním dlouholetého snažení je fakt, že Obec architektů ČR zařadila Zastávku mezi následováníhodné příklady využití vysloužilých drážních budov.